Doufal v pochopení. Že jeho otec někde hluboko v sobě najde zbytky toho nadšeného mladíka plného očekávání, kterým jistě jednou, jako Neil, byl.
...
Co mohl očekávat? Odhodlal se otevřít a být šťastný. A to ho teď úplně zničilo. Byl zase úplně sám, navíc s hlubokým šrámem v duši, který jako by se nikdy neměl zacelit.
...
Chtěl jenom, aby ti kluci nepromrhali své mládí. Aby si nenechali utéct všechny krásy života, verše a víno a smích a jaro a hvězdy a lásku a hudbu a pocity tak silné, že je člověk cítí až v morku kostí.
Takhle to nikdy nemělo skončit.
Mám pocit, že se s těmi depkoidními drabbly z tohoto fandomu už dost opakuju. Dávám si předsevzetí, že to další, co z Básníků napíšu, bude aspoň trochu optimistické nebo milé nebo tak něco.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Smutné,
Profesor
ale hezky napsané drabble.
Já tomu rozumím...
Peggy Tail
Já tomu rozumím...
Děkuju za komentáře :)
Evangelista biolog
Děkuju za komentáře :)
Oh, captain, my captain...
Keneu
Oh, captain, my captain... *slz*