A tak tu stojím a ráda bych se podívala na kříž, který mu udělali, ale nejde to, přes pláč nic nevidím, a tak radši znovu zavírám oči.
A tak tu stojí a neví, nikdo jí neřekl, jestli a kdy vlastně zemřel. Pohřbili ho pod falešným jménem někde daleko.
A tak tu stojí a policista jim ukáže masový hrob, kde nakonec najdou tátu. Pohřbí ho, jak se patří, sami.
A tak tu stojíme před kříži a hroby všech, které jsme milovali, a bojíme se vzhlédnout, bojíme se doufat i zoufat, dívat se přes slzy, protože možná je ten hrob opravdu prázdný.
Přeji vám požehnanou Velikou noc! Ať světlo Kristova vzkříšení i vaši tmu ve světlo promění.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Svým způsobem je to báseň v
Faob
Svým způsobem je to báseň v próze, tři obrazy, tak osobní a tak ze života!, a pokus je pochopit, vstřebat, nahlédnout v nějaké naději!
Děkuju moc za krásný komentář
Lee
Děkuju moc za krásný komentář. První je zcela osobní, ty ostatní se také staly, tak jsem ráda, že jsem je uchopením v textu úplně nezničila.
To je radost číst, díky.
Esti Vera
To je radost číst, díky.
Já děkuju, pro vás je radost
Lee
Já děkuju, pro vás je radost psát. :)
Síla jako vždy. To dívání se
Evangelista biolog
Síla jako vždy. To dívání se přes slzy je tak charakteristicky velikonoční obraz, jen jsem si to dříve neuvědomila. Díky za tohle drabble.
Já děkuji za laskavé
Lee
Já děkuji za laskavé komentování. :)
To je tak niterné a smutné,
Aplír
To je tak niterné a smutné, ale jsem ráda, že v závěru nadějné.