Zapomnění

Opustil jsem ji.
Opustil jsem je všechny. Svázán rytířskými přísahami, povinnostmi vládce. Rozkročen mezi láskou a zradou.
Nedokázal jsem to unést.
Nejprve jsem to nepřiznával. Jako bludný rytíř jsem konal hrdinské činy a zapomnění bylo stále lehčí.
Jenom ji zapomenout nešlo. Její šípky, její vlasy, její slzy. Pouto, které nás svazuje, rány, které nás spojují.
Vždy dřív jsem věděl, kde Marianna je. Dokázal ji najít, jako divocí ptáci najdou jih. Jenže teď se mi skryla, naše vazby zpřetrhala.
Dnes už ji hledám neskrývaně. Sleduji každý klevet o čarodějnici, zlé či dobré – ale marně.
Ale nepřestávám. Jednou ji najdu.
Nemůžu jinak.