Zlatý přelud

Vlastně na tom ptáčkovi nic není, jen taková kulička, chumáček peří. Ale když letí, to je jiná! Jako blesk se mihne, zlatá šmouha, na chvilku někde zastaví, zatřepetá křidýlky a frrr! Zase je pryč.
Zlatý záblesk, mámivý, prchavý, jako štěstí, které trvá krátce a nedá se polapit.
Snad i proto ho kouzelníci štvali a chytali, soupeřili o to, kdo bude mít to štístko v hrsti.
Na nebohého ptáčka se pořádaly hony, kterým ani on nemohl nadlouho uniknout.
Naštěstí, ještě než byl vyhuben, vymysleli náhradu.
Míček s křidýlky. Stejně hbitý, těžko dostižitelný.
Zářivý přelud, který prchá, ale dá se chytit. Zlatonka.