Obsloužil jsem anglickou královnu

Jack Harkness se naposledy labužnicky protáhnul a vyrazil ven z TARDIS. Doktora nemusel hledat dlouho, seděl hned opodál na louce se dvěma děvčaty.

„… a pak Alžběta první…“ vyprávěl a Jack se pousmál. Tuhle historku miloval. A znal nazpaměť.

„Brýtro, dámy,“ obdařil obě zářivým úsměvem, „copak, vypráví vám o Bětce? Všechno je to pravda, můžu potvrdit! Panenská královna! Bejvávalo!“ zasmál se. „A její osobní stráž, to byla taky třída. Všech pět. Jak tihle hoši uměli zacházet s vercajkem…“ smích mu při pohledu na šokované obličeje odumřel na rtech.

Ticho bylo ohlušující.

„Kapitáne Harknessi,“ hlesnul malomyslně Doctor, „slečny Cassandra a Jane Austenovy.“