Přerostlé batole

Stáli na pahorku, krvavou scenérii před sebou. Kov pokroucený a pomačkaný. Těla rozesetá po poli. Jako by se obr rozmáchl a hřbetem ruky smetl vlakovou soupravu z kolejí. Jako by pak odtrhal vagón po vagónu a z každého netrpělivě vyklepával drobné lidičky, kteří se k zemi řítili buď s křikem a terorem nebo bezduše jako hadrové panenky.
Proč obři? Proč musel Pán zla povolat obry?
„To ne…" uklouzlo jeho společníkovi.
„Nezpochybňuješ snad Pánův plán?"
„Ne! Jistě že ne!"
Severus zvedl obočí, přeměřil si ho. Ten nevydrží. Seslal nad přerostlé batolete hrající si s vláčky zeleného hada. „Dejme se do práce.”