Letenský piknik

Poslední vrtná souprava odjela. Nakonec toho sajrajtu nebylo tolik.
Seděli na dece pod jabloní, kousek od ústí Rudolfovy štoly a koukali na Tisový pahorek. Prám zase někdo odřízl, ostrůvek osiřel. Stíny byly v bezpečí.
„…já jí napřed moc nerozuměl, myslel jsem, že se mi zdá,“ Gupta se otočil k tátovi. „Než jsi ji taky uslyšel.“
„Ten vláček mi dala babička Sára. Říkala, že pomůže,“ Petr bezmyšlenkovitě točil vagonkem. Krystaly se rozsypaly do trávy.
Jemná vlákna pod povrchem se zachvěla.
Mandžů vstala, natáhla ruku a utrhla jablko. Opřená o kmen se s úsměvem zakousla do šťavnatého plodu.
Hrdá. Dojatá. Bez Hnutí.