Slunce se schovalo pod ochranná křídla hory. Langtang Lirung. Zasněžený vrcholek je na stráži. S otcovskou přísností den za dnem dohlíží na svoji vesnici. Nic mu neujde.
Před lodží sedí tři otrhané děti. Tváře zčervenalé chladem a vzrušením. Nejstarší v ruce vítězně svírá půllitrovou láhev Fanty. Takový poklad!
V očích mu zableskne. Rychle odšroubovává víčko. Mrňata se nakloní blíž. Bude rvačka?
Překotně polyká. Pár loků. Pak se zarazí a posílá limonádu dál. Spravedlivě se dělí se sourozenci.
Lirung se unaveně usměje a potřese bílou hlavou.
Zledovatělé kameny se utrhnou. Pak začne fungovat gravitace. Ochranná křídla se tříští o první domy.
Kdo na to má sílu, může si do vyhledávače zadat "vesnice Langtang zemětřesení".
Consumatum est.
medvedpolarni
Brum.
I za mne. Zítra píšu milý
Banepa
I za mne. Zítra píšu milý plyšový text.
Koťátka!
medvedpolarni
Brum.
Koratka
mathej
Presne tak.
Toto by sa v mojich textoch nemohlo stat
Nádhernými slovy vyjádřená
Aplír
Nádhernými slovy vyjádřená hrůza a zděšení.
Našla jsem ve vyhledávači a myšlenky mi to obrátilo naruby. Zavalil mne balvan smutku.
Otcové nejsou vždy milí...
Tora
Otcové nejsou vždy milí... síla. Takový moment, ani ne minuta, a vše je naprosto jinak.
Drabble přitom začíná tak poklidně... skvěle napsáno.
Ach :'(
Apatyka
Ach :'(
Velmi silné.
Terda
Velmi silné.
Si milostiva
mathej
Vieš, že si práve zachránila jednu Zlivacku vesnic8?