Jak jsem viděla dnešní téma, hned jsem si vzpomněla na Morfeova havrana Matthewa... no, a napsat zbytek drabble už potom bylo tuze jednoduché. :)
Hudební inspirace: https://www.youtube.com/watch?v=16iv2BGGgBU
"Promiňte."
Zvedla jsem oči od knížky. Mé obočí vylétlo vzhůru, když jsem si nově příchozího prohlédla. Vysoký, štíhlý, vlasy jak havraní křídla, oči, v nichž by se nejedna zhlídla...
"Ano?"
"Vypadá to, že můj havran se chce přátelit s vaším," ukázal na ptačí páreček. Krákali na sebe, ale neznělo to nepřátelsky, právě naopak. Jen abychom za chvíli neměli mladé...
"Víte, co se říká. Vrána k vráně sedá."
"Jsou to havrani."
"Detaily."
Bez vyzvání si přisedl na mou lavičku. "Jsem Sen," představil se.
"Amy. A myslím, že naši havrani se právě políbili. Tedy, ťukají o sebe zobáky."
"To mě vůbec nepřekvapuje."