Evoluce generací

„Ježiš, mami, ty seš strašná fosílie,“ protočila jsem očima.

Tak tomu bylo, když jsem byla v pubertě. Já byla ta cool a in, zatímco rodiče jsem považovala za dinosaury jednou nohou v hrobě. Díky bohu, čertu, spongebobovi - nebo kdo za to může - oba jsou pořád mezi námi, a tak jim můžu strčit na hlídání zas ty svoje dvě radosti.

Starší už se taky blíží do toho věku, kdy přestanu být její nejlepší kamarádka. Rozhází se jí hormony a bude mít pocit, že jí už vůbec nikdo nerozumí, ani já ne.

A bude mít pravdu.

Protože co je to sakra skibidi?