Jarní vaječina, 132. ročník

Necelou vteřinu bylo ticho. Jakmile sudí vypustil vejce z dlaně, strhnul se nepopsatelný řev. Davy po obou stranách suťového pole ječely hůř než duše v kruzích utrpení. Nad hlavy se zvedly povzbudivé slogany, tu a tam zaplála vyšívaná šála s barvami výherců minulých ročníků. Početná skupinka závodících lidí, trpaslíků, hobitů, elfů, trollů, skřetů i goblinů zakutá do těžkých krůnýřů se vyřítila po srázu dolů. Stačilo pár kroků a už se někteří z nich za hlasitého rachotu a zvonění řítili dolů samospádem. Vejce před padajícími těly hbitě uskakovalo a pelášilo co mu nožky stačily dolů k moři. V Brickforthu začínalo jaro.