Každý dobrý skutek…

“Haló, strážníku! Strážníku!”
Ulicí se nesl povyk babky Vitáskové. Strážník Obřanský si povytáhl opasek a vyrazil plnit povinnosti.
“Copak se děje?”
A už to viděl. Sukovitá ruka babky Vitáskové pevně svírala ucho Fandy Brabce.
“Strážníku,” volala babka, “tady ten spratek mě chce převádět přes ulici!”
Strážník Obřanský se zarazil.
“Ale…. Není snad hezké, že chlapec pomáhá starším…?”
Bába zavyla. “Ale já přecházet nechci! Já jsem bytem zde, číslo popisné osm, prosím!”
A Obřanský už věděl, která bije. Včera zase jiní chlapci vyložili metrák uhlí - do špatného sklepa.
“Zatraceně,” zamumlal si pro sebe, “už aby ti parchanti přestali číst ty foglarovky!”