Letní idylka 2

První ranní paprsky tentokrát vzbudily dříve Jenovéfu. Povstavši z manželského lože, kde zanechala spáče Pankráce, shodila noční košilku. Vzala do ruky kalhotky a podprsenku, zamyslela se však, prádlo odložila a lehce se obalila osuškou.
Vyšla z chaty a přeběhla k potoku. Odhodivši osušku, vstoupila do vody a ponořila tam celé své nahé tělo. Chladná voda ji obtékala, studila ji, Jenovéfa se přesto cítila blaženě.
Připadala si jako nymfa, či lesní žínka, případně jiná obdobná éterická bytost. Bylo jí srdečně jedno, zda ji tam spatří nějaký časný houbař. A zda by se Pankráci líbilo její potenciální nudistické producírování před náhodnými kolemjdoucími.