Marek 9,14-29
Žalmy 55,2
věřím
nevěřím
doufám, ale boží hlas neslyším
jen ticho
pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi?
děsím se sama sebe
svojí temnoty
čekám na slova odpuštění
ale skočit do neznáma se bojím
všechno je možné tomu, kdo věří
jak věřit, když nejde spatřit?
jak věřit, když nejde zaslechnout?
rozum by chtěl pochopit nepochopitelné
srdce by se chtělo vydat
tobě, pane, jen tobě
věřím, pomoz mé nedověře
věřím, nebo nevěřím?
je to dost?
nikdy to nebude dost
prosím, pane, neopouštěj
takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou
věřím
nevěřím
ale doufám
snad se ticho prolomí
dopřej, bože, mé modlitbě sluchu
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Věřím, nevěřím, doufám. To
Remi
Věřím, nevěřím, doufám. To zní vážně dobře. Máš to krásné a hluboké. :)
Díky, Remi :)
Esti Vera
Díky, Remi :)
Nestačím se divit tomu, jak
Evangelista biolog
Nestačím se divit tomu, jak přesně a nádherně poeticky dokážeš vystihnout přesně to, co cítím. Myslím, že tohle drabble se řadí k mým top (podobně jako Bůh v karanténě, které jsi napsala pár let zpět). Díky za to <3
Teď se tu normálně červenám
Esti Vera
Teď se tu normálně červenám (a fascinuje mě, že si to i po letech pamatuješ). Mockrát díky.