Hotelové dveře

„Plt… Plastím!“
„Domůghh,“ poručil taxikáři a ten nechápavě pohlédl na jeho kumpány.
„Hoďte ho do hotelu.“
Dveře hotelového pokoje byly na kartu, což si vyžádalo více pokusů, než prosté zastrčení klíče do zámku. Pyžamem se neobtěžoval, jen ze sebe sházel oblečení a odpadl.
Probudila ho potřeba. Stále ještě v podroušeném stavu (a stále bez roucha) vyšel na chodbu a prošel prvními dveřmi, které nekladly odpor. Že vedou na ulici, zjistil ve chvíli, kdy byl venku a to už odpor kladly.
Hotelová obsluha si naháče před vchodem nevšímala, a tak mu nezbývalo než běžet k telefonní budce a přivolat si pomoc.