Doktorovy vzpomínky

Fandom: Dr.Who, konec 4.série (tak trochu BJB; omluva těm, jejichž preference v companionkách se neshoduje s mojí)
Dveře TARDIS se za ním zavřely a on se unaveně opřel o zábradlí.
Byl zase sám, a navíc na začátku procesu regenerace.
Před chvílí viděl, jak Donna kráčí k oltáři. Donna, jeho věčně hladová společnice. Hlad, ne po jídle, ale po poznání a po dobrodružství. To byl důvod, proč byla s ním. Nakonec ji ten hlad po výjimečnosti málem zabil. Ale teď byla šťastná, protože našla lásku.
Láska…ta byla tím, co hnalo Marthu. Zamilovala se do něj, a tak bylo jedno kam jdou, dokud byli spolu. Netoužila po dobrodružství, a když pochopila, že zranila své blízké kvůli muži, který její lásku neopětuje, odešla.
Opětovat lásku? Zvláštní myšlenka. Vzpomínka, která bolela nejvíc. Rose. Ta viděl, sobě spojovala Donnin hlad po dobrodružství a Marthinu lásku. Právě tahle kombinace ho dokázala vytáhnout z osamělosti. Dokázala mu dát naději, že by znovu mohl milovat. Proto tolik bolelo, ji ztratit.
Hlad a láska. To bylo to, co ho na lidech odjakživa fascinovalo. Jejich dvě hnací síly, které ho nutily se vracet a způsobovaly, že Země tolikrát potřebovala záchranu.
Hlad a láska. Najde je. Znovu.
S tímhle předsevzetím zvedl hlavu, zapomněl na regeneraci, vyskočil na plošinu k řídícímu panelu, zadal souřadnice a stiskl tlačítko startu.