Dávejte na své pocity

Dana a Jana pokojně posedávaly.
„Tak jak se ti sosá?“ Ptá se Jana Dany.
„No nic moc, hned na začátku mi došla šťáva.“
„To znám,“ chápavě pronese Jana. „Ale je dobré, když chvíli musíš hledat, rozšiřuješ si tím obzory,“ znalecky dodává.
„No, každopádně jsem se ještě nechytla,“ zasměje se Dana.
„Dano?“ Zeptá se Jana po chvíli, „Nemáš pocit, že bychom tu neměly být?“
„Takový divný pocit, že je něco špatně, že?“ Přitakává Dana.
Najednou se jim pod nohama začne hýbat hmota. Obě se začnou třást.
„ZDRHEJ!“ Zakřičí Dana.
Mouchy jen taktak stačily uniknout vaku, který předtím mylně pokládaly za květ.