Věrný vzdor vší nevoli učitelské řeholi

Už jsi někdy zažil pocit, že máš mozek na mozeček?
Po dnešku mám podezření, že mi v hlavě běhá křeček.
Můj křeček se denně těší na sny v bílé košili,
tohle zažít pradědeček, jistojistě zešílí.
Chtěl jsem se stát učitelem, jít v šlépějích rodu,
dnes jsem blízko vyhoření a na mrtvém bodu.
Porada se opět táhla jako nudle u nosu,
tomu dvojku, tomu důtku, smršť slovního patosu.
Já bych jim tam nalajnoval přes kopírák sardele,
a zapil to dvojkou vína, co se tváří kysele.
Učitelské povolání, to je práce pro hrdiny,
nejvíc ze všeho se těším, hádej dvakrát...
na prázdniny.