Brannej den

Ranní paprsky prosvítající do světnice Taťku Šmoulu polechtávaly na nose.
Vstal jako první, natáhnul spodky, přečísnul plnovous, nasadil čapku a vyšel zkontrolovat letošní úrodu.
Vychutnával si rosu, která ho hladila po chodidlech, pohled na vítr, který si hrál s korunami stromů, procházel polem a nechával se vítat do dlaní obilím.
,,Dneska by to šlo." zamumlal.
Rozhodl se ostatní probudit něžným způsobem.
Megafonem.
,,Co se děje, taťko Šmoulo?" zívla Šmoulinka.
,,Vstávat a cvičit!" zavelel šmoulí otec.
,,Ale prooč?" zabručel Mrzout.
,,Protože je ráno!"
Šmoulové tedy vstali, oblékli se a při rozcvičce si začali zpívat: ,,Když ráno vstanu, seženeme vanu, dáme vanu..."