14. února 1945
Máša leží se zápalem plic už třetí týden. Mám o ní starosti.
Máše pořád není líp. Sousedka přinesla pečené brambory. Na Vinohradské večer řvou ožralí Fischerovi. Já jim přeju masopust, hovadům!! Jen ať jim ty Drážďany Američani rozflákaj!
Popeleční středa. Máše je lépe! Sousedka přinesla postní polívku, Máša nepochopitelně trvá na tom, že chce jíst u stolu. Odnesl jsem jí - paličatou - do kuchyně, zrovna spustily sirény, ale z toho si dávno nikdo nic nedělá.
Když to spadlo, nestihli jsme pomalu ani vstát, natož vzít nohy na ramena.
Živí, kašleme prach a střepina bomby, loket dlouhá, trčí přímo z Mášiny postele.
To se skutečně stalo... Vzpomínka jednoho z vinohradských pamětníků nečekaného náletu spojenců na Prahu, kterou si zbloudilý wing ve špatném počasí patrně spletl s Drážďanami...Většina pražanů prý sirény ignorovala, protože všichni věřili, že Prahu nikdy bombardovat nebudou...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ten příběh jsem už slyšela,
Lee
Ten příběh jsem už slyšela, takže jsem poznala asi v polovině, ale je to úžasně napsáno! Moc dobré!
Moc pěkné.
Faob
A živě napsané.
Děkuji, Lee:-)
Eurydiké
Děkuji, Lee:-)
Uff. Já to neznala, a můžu
Carmen
Uff. Já to neznala, a můžu říct, že mi z toho běhá mráz po zádech. Krásně napsané drabble, mimochodem.
to je dobrý drabble
Arengil
to je dobrý drabble
Já jsem ráda za dobrý konec.
Aveva
Děkuju moc všem. Četla jsem
Eurydiké
Děkuju moc všem. Četla jsem těch příběhů hodně, a bohužel ne všechny měly dobré konce... a mráz mi po zádech běhal často...
Tahle paní musela mít velmi vyvinutou intuici, nebo velmi schopného anděla strážného:-)
Teda, to je ale silnej příběh
Esclarte
Teda, to je ale silnej příběh! Sakra, ještě že v tý posteli nezůstala.
Já to neznala, očekávala jsem
Azereth
Já to neznala, očekávala jsem nějaký tragický konec, opak mě moc potěšil. :)