Karel si v kuchyňce na kolejích připravoval čaj. Vytáhl hrnek, pro jistotu ho opláchl, dal do něj pytlík, nalil vodu do konvice, pustil ji, chvíli stepoval po místnosti, zalil čaj a ve chvíli kdy si ho chtěl osladit, přišli oni – postrach kolejí.
Ona byla hezká plavovláska a on fotbalista.
„Miláčku, co si dáme k jídlu?“
„Máme tady sekanou, drahoušku!“
„Zlatíčko, není zkažená?“
„Podívám se, broučku.“
Karel se snažil vypadat jakou součást inventáře.
„Lásko, je zkažená.“
„Ach ne, co budeme jíst, kačenko?“
„Máme tady rizoto, medvídku?“
„Ty jsi světlo mého života!“ zvolal nadšeně. Karel se rozhodl pro útěk; sladit dneska nebude.
So, 2011-04-09 21:50 — Danae
Chudák Karel! Ještě že
Chudák Karel! Ještě že nedostal hypoglykemický šok :D
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-10 11:10 — Esclarte
Cheche, tak to je fakt
Cheche, tak to je fakt hororovej zážitek. Myslím, že po tomhle utekl rovnou k nejbližší záchodové míse.
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-10 19:05 — Dangerous
*omřela*
*omřela*
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-10 19:22 — Kleio
Se nesměj, občas jsme podobně
Se nesměj, občas jsme podobně na zabití. :D
Pro psaní komentářů se přihlašte
Út, 2011-04-19 12:39 — Dangerous
No ale bez těch oslovení.
No ale bez těch oslovení.
Pro psaní komentářů se přihlašte
Ne, 2011-04-10 19:22 — Kleio
Sladce
drsná realita!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit