Výprava

Na stoleček židli, na židli stoličku. „Trochu se nám to viklá, ale dostáváme se pomalu k cíli, chlapče,“ brumlá děda. Otevřít skříňku. „Fuj, tady si ale někdo nějak potrpí na čistotu.“ Veškeré prádlo srovnané do úhledných komínků.
Je tu cítit mýdlo a dokonce i naftalín.
První přihrádka je plná podprsenek, ve druhé jsou samé punčocháče, ve třetí tuhé krepsilonky. Poctivá vlněná ponožka žádná.
Hihlík volá: „Dědo, lezu dolů, vědí o nás.“ Sesmykne se ze stoličky.
Majitelka kuchyně spatří pouze padající nábytek a pak jakousi rozmazanou šmouhu, nebo záblesk kolem kotníků. Až po chvíli si uvědomí, že jí jedna ponožka schází .