Den za dnem.
Noc za nocí.
Bez ustání. Bez odpočinku.
Přemýšlel o minulosti.
O tom, jak jeho sestra rostla.
O tom, jak oba dospívali.
Přemýšlel o tom, jak pomalu přicházeli o to, co jim bylo nejdražší.
O rodinu. O přátelé. O známé.
O tom, jak žili jako lovná zvěř.
Přemýšlel jestli to byla cena za dospělost, kterou museli zaplatit.
Cena, která je připravila o klidný spánek.
Cena, která rozhodně nebyla levná.
Naučili se žít své životy naplno.
Přišli však o dětství.
O ten pomíjiví pocit bezpečí.
Den za dnem.
Noc za nocí.
Bok po boku.
Putovali míle, aby našli klid.
Navazuje na My nikdy
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Příliš pomíjivý byl...
Profesor
Příliš pomíjivý byl...
Ach. Opět pěkné drabble.