Po zdánlivě nekonečné planině se proháněl silný vítr. Ten vířil prach a mísil jej s pískem. Scénu doplňovaly temně šedé mraky, nebo spíše to, co by člověk označil za mraky, kdyby zde byla normální obloha. Přestože místo vypadalo nehostině, stál zde nehybně muž oděný do něčeho, co kdysi bývalo zbrojí a díval se někam za obzor.
“Sedm”, prohlásil nečekaně.
“Tolik nezvládne ani Tayschrenn”, odpověděla osoba v kápi, náhle zhmotněná po jeho boku.
Muž pokrčil rameny. “Jistě o něm můžu říct jen to, že neumí kuličky.“
“Kuličky?”, nechápal Stínupán.
“Hra. Zkoušel jsem ji na odreagování. Vyhrál jsem nad ním sedm skleněných.“
Je to dlouho, co jsem četl něco z této série. Snad někdo z fanoušků nebude pohoršen, že Pomezničník hraje kuličky.
Popravdě si už nic moc nepamatuji, ale často si říkám, že bych si měl najít čas dočíst ty zbylé čtyři díly co mi chybí než úplně zapomenu, o čem tento propracovaný svět vůbec je.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit