Balada pro žalář v Readingu

A/N: Pro neznalé 'fandomu' se jedná o fiktivní poezii Lorda Alfreda Douglase. Odehrává se přibližně den po onom slavném zatčení. Ano, je to sentimentální, nejspíš to vůbec není pravda, možná mu to bylo víceméně jedno a já to vím. A je mi to fuk. A netuším, jak LAD psal a to je mi taky fuk. Místní viktoriáni nechť mne pokoušou.
****
Můj milý rozmilý zvrácený příteli,
proč jenom spolu jsme zasmát se nesměli?
Proč jenom prstů tvých doteky na skle
líbají oči mé, když srdce prasklé
pláče poezií jak lyra pěvce?
Mám místo pera chopit se dřevce?
Zasténám tobě skrz okno práchnivé,
zchladím se v Temži, slzami tesklivé.
Roztříštím pěstí jeden dva talíře,
potom se vlámu v Readingu za mříže.
Tam sedíš v okně. Vím to, a chci tě,
tak jako včera, rychle a hbitě:
Oscare! Probuď se, ty líná kůže!
Řekni mi, earnestly, kdo za to může,
že – vrátka zničena – oknem chci zpátky?
Vzpomeň si, usměj se nad mými řádky.