Konec dobrý - všechno dobré

„Pec se rozpaluje, smradi.“
„Babo! Podej mi olej, ať si promažu svaly.“
„Výborně, kluku. Jen se namarinuj. Tady… na.“
Když Jaga posléze otevřela vězení, Jeníček se zrovna, svlečen do černých slipů, rozcvičoval. Svalnaté tělo zdobily vystupující provazce žil.
„Ty budeš mít tuhé maso, kluku. Pojď první!“
Přistoupili k peci a připravené lopatě.
„Babo! Jak se sedá na lopatu? Neumím to.“
„Hloupý kluku,“ zaskřehotala čarodějnice. „Koukej!“
Když si penzistka sedla, chlapec neváhal. Škubl a šup s babicí do ohně.
„Prostá to žena,“ vydechl, když za nelidského řevu pec zavíral.
„Měla velké srdce a ještě větší úspory.“ Mařenka, ta věděla kam sáhnout.