Nespokojeně sledoval, jak Boxer s předstíranou lehkostí nosí nové a nové kameny. Levé zadní kopyto mu nepřestávalo krvácet - jak by taky mohlo, když jej pořád takhle zatěžoval? - a na to přední zase viditelně kulhal. Kameny na jeho hřbetě se zdály pomalu větší, než byl on sám.
A přesto nepřestával.
Benjamin si povzdechl.
Přál si něco udělat. Klidně ho třeba praštit po hlavě, aby se konečně vzpamatoval. Aby si uvědomil, že nový mlýn není hodný toho, aby se on udřel k smrti.
Jak výstižné jeho myšlenky byly si uvědomil až když viděl odjíždějící káru s velkým nápisem "Koňský řezník a klihař".
Protože Boxer byl naprosto nejúžasnější, nejsmutnější charakter z celé knížky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nojo, nebožák. To je opravdu
Esclarte
Nojo, nebožák. To je opravdu smutný, jak je mohl všechny roznést na kopytech, dokud už nebyl úplně starý a udřený...
Chudák koník.
Profesor
Chudák koník.
Krásné, ač velmi smutné drabble.
Smutné :-(
Rya
Smutné :-(