Kalhoty

Ženy. Byly našimi ozdobami, matkami, bezpečnými přístavy, prameny útěchy... Ale nikdy nám nebyly rovny. Má matka byla úžasná. Byla moudrá, nadaná, vzdělaná, ale přesto vždy žila ve stínu svého manžela a málokdo zná její jméno. A byla krásná. Přes to všechno upadla v zapomnění. Kdo si dnes vzpomene na Nerdanel?
O mých sestřenicích se mluvilo o něco víc. Artanis stála hrdě na náměstí pod Mindonou, když jsme skládali přísahu. Írisse se vzepřela staršímu bratru Turukánovi, aby pak nepřímo zpečetila osud Gondolinu.
Myslím na ně. Myslím na to, kde by mohly být dnes. V tomhle světě, kde ženy mohou nosit kalhoty.