V oblacích

Byla jsem vždy ta dívka s hlavou v oblacích.
Ta dívka, která až moc snila o nemožných věcech.
Ta dívka nežijící v realitě.
Byla jsem jako nafukovací růžový balonek, létala jsem výš a výš mezi těmi bílými obláčky. Ale ten balonek byl křehký, dal se lehce propíchnout, zničit a nebyl v bezpečí.
Jak měla vědět, že mě ostatní zničí, že budou na mé oblaky pouštět bomby, aby je také zničili? A budou mé mráčky trhat na malé kousíčky ničeho.
Zničili mě. Mé oblaky. Mé sny. Zlomili mě.
Už nejsem dívka s hlavou v oblacích.
Zůstala po mně jen prázdná schránka.