Spolu a sami

Zbrojí ověšený válečník v ošklivé rohaté helmě upíral oči na obrovské magické stvoření, promenádující se pod skalním převisem. Hodnotil situaci zkušeným pohledem a nehezky se pro sebe usmíval.
„Teď to začne být těžký,“ houkl přes rameno na skupinu čtyř přátel.
„Odtáhni ho dál od tý lávy,“ odtušila ta s lukem a podrbala svého vlka.
Mág odtrhl pohled od pomalovaného šamana, rozmisťujícího ochranné totemy.
„Taktiku známe.“
Léčitel dopil lektvar a zahodil ampuli.
„Můžem!“
Válečník zařval a skočil po zvířeti. Kolem ucha mu prosvištěly šípy.
Mágovi se v očích roztančily divoké plameny.
Čas se zrychlil.
Díky bohu za vysoké rozlišení, pomyslel si.