Návrat

Maminka je přesvědčená, že když je jí osm, tak ještě nemá rozum a myslí si, že spolu byly jen dlouho o hladu v cizí zemi v místě, které zní, jako by tam člověk měl čekat hory, a teď se vrátily do Amsterdamu, jenže dům už tam nebyl. Do bytu, co rodiče našli, když se našli, šlo těžko sehnat i obyčejný nábytek.
Rodiče nesli na poschodí oprýskaný stůl a ona seděla před domem na židli, když vtom k ní přišel kluk ze sousedství s vyhublými tvářemi.
„Tak na tebe Němčouři zapomněli?“ prohodil.
Židle zaskřípala a klukova vyhublá tvář to pořádně schytala.