Šimata mlčí

Hrdlořez se Šimatě poklonil, a pak sáhl pro svůj kinžál.
Tu dívka poprvé poprosila: „Královská výsosti, prosím , nedělejte to.“
Když hrdlořez vytáhl kinžál, dívka, dál tkajíc, žadonila: „Královská výsosti, nechte mi ruce a budu pro vás tkát koberce měkčí než spánek, lehčí než vánek, barevnější než tanec.“
Když hrdlořez napřáhl kinžál nad hlavu, dívka naposledy zaprosila: „Královská výsosti, nechte mi...“
Hrdlořez ťal a dívčiny odseklé ruce dopadly na rozetkanou tapisérii.
Kapky krve se stekly, vytvořily obrazec, který se prudce vznesl a vylétl oknem ven.
„Vojáci, zastavte to,“ křičela hystericky Šimata a vojáci v bronzových zbrojích se pustili za letícím tvarem.