Přijela. Lačná po placení dávných účtů, odporná svojí dokonalou maskou. Viděl výsměšný škleb jejích rudých úst, lascivní pohupování boků, slyšel spokojené vrnění nažrané kočky. Jenže tahle kočka ke žrádlu teprve přišla. A žrádlo, tak to je on.
Pojď, zlato, projedem se spolu pod noční oblohou, se stáhnutou střechou a leskem na rtech vypadá svět oukej...
Otevřela dveře a on těžce nastoupil, ani zamlada by do ní nenaskočil, natož dneska, osmdesátiletý stařec, kam všechny ty dny – George, jeho sestra, Leigha, pryč, všechno pryč, jen on – čas vypršel, tentokrát není kam zdrhat jako minule.
Zbyl poslední.
A Christina konečně dojela na východ.
Vždycky jsem si říkala, jestli si pro něho někdy přijela.
Utajený - alespoň první půlkou jsem chtěla zmást, i když pak sama vyzrazuji :) Někdy plán B být nemusí, kdysi býval, ale teď už ne, jak je naznačeno (snad splňuje téma).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Fandom neznám,
Faob
ale líbí, obraz temný, i když zároveň trochu smířený: když osmdesát, je boj o holý život méně zarputilý... Hezké nahození pro mě neznámého příběhu, všechno to "za" vlastně zvláštně nostalgické.
..
Akumakirei
Ano, dala mu hodně času, jiné by to bylo tehdy kdysi, když měl sedmnáct. Mám radost, že i bez znalosti fandomu se dá číst, děkuju :)
Brrr. Ošklivé auto. Ale
Keneu
Brrr. Ošklivé auto. Ale parádně popsané.