Tak jsem zase prošla portfolium pověr... A zase to padlo na chudáky Iry;) Takže: Mazanec se nechával po celý rok doma pro léčebné účely.
"Koho jsi na nás poštval tentokrát?" zeptala se Polly a vrátila mu zakrvácený obklad na čelo.
Věděla, že Thomas neodpoví. Znala své chlapce dobře.
"Předpokládám, že víš, co děláš?"
Povzdechla si.
"Byla bych ráda, kdyby to občas věděl i někdo jiný."
Tommy pořád mlčel. Těžce vstal ze židle a pomalu kulhal ke kredenci. Polly jen vztekle setřela krvavý otisk ruky, který nechal na stole.
"Ukaž!"
Jemně ho odstrčila, aby nezakrvácel další nábytek a podala mu z kredence kus mazance od Velikonoc. Když došlo na pověry, bylo to zlé.
"Neboj... Pol..." procedil Tommy s námahou mezi zuby, "To byl jenom... Arthur..."
Pro ty, co fandom vůbec nezají - Polly vedla mafii v Birminghamu (jo, to město vždycky stálo za to...), zatímco její synovci byli ve válce, ze které si očividně přivezli klasické trauma. Zvlášť Arthur si obvykle neví rady sám se sebou. I když bratříčka by asi nezbil - ale od toho je to fan fikce, že?;)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit