Peaky Blinders

Odraz plamene svíčky si pohrával se stíny na její soustředěné tváři.
Kostel byl prázdný. Tak prázdný, že i šepot burácel jako ozvěna vzdálené Sommy. Další z hrůz, které prý Bůh nedopustí.
Dům byl příliš tichý bez jejich synovců. Z ulic mizely známé tváře. Jen seznamy padlých se plnily.
Pokřižovala se.
Nemodlila se za své chlapce. Život jí vzal tolik, že si byla jistá, že se vrátí. Zpustlejší, tvrdší, zaslepenější krví... Živí.
S Bohem se nesmlouvá. To před lidskými supy musí udržet jejich království silné a prosperující.
Sáhla pod klekátko a náhmátla lístek s jediným slovem: "Dojednáno."
Kostel opouštěla s úsměvem.

Byla jedna díra a ta díra byla Birmingham.
Byl jeden pouliční gang. Ten pouliční gang válčil v ulicích té díry a ta díra byla Birmingham.
Byla jedna sličná dívka. Její bratři vedli pouliční gang, který válčil v ulicích té díry a ta díra byla Birmingham.
Byl jeden komunista. Komunista byl milencem dívky, jejíž bratři vedli pouliční gang, který válčil v ulicích té díry a ta díra byla Birmingham.
Byla jedna svatba. Svatba komunisty s dívkou, jejíž bratři vedli pouliční gang, který válčil v ulicích té díry a ta díra byla Birmingham.

Protože jinak by v té díře byl mrtvej komunista.

V neznámé zemi žil chlapec, který ze všeho nejvíce toužil po svobodě.
"Svobodu přináší práce."
Pracoval tedy. Opravoval rozbité hrnce, aby byly dál k užitku, ale nebyl o nic svobodnější.
"Svobodu zaručí peníze.".
Zkusil je získat. Čestně i podvodem. Ale peníze byly lesklé plíšky, dobré tak k ozdobení šatů.
"Svoboda je vědění."
Učil se. Zjistil však, že mnohá učení jsou zopakovaná slova jiných lidí.
Sedl si a plakal. Přilétl k němu ptáček a zeptal se, co jej trápí.
"Chci být svobodný," řekl chlapec.
Vrabeček se na něj podíval: "Poleť se mnou. Ke svobodě nepotřebuješ vůbec nic."
A chlapec roztáhl křídla...

Žena mu zemřela a sám si se čtyřmi dětmi nevěděl rady. Tommy měl zrovna plno práce vysvětlit Arthurovi, že ruská ruleta je společenská hra a nehraje se s parabellou.
Nalil si dalšího panáka ginu.
"Ahoj, chla..." zarazila se. Obličej měl stejně dětský, jako když odešel na frontu, ale oči ztratily všechnu vlídnost. Jeho pohled měl dát jasně najevo, že o její služby nemá zájem, ale ona se na něj naopak usmála.
"Jsem ráda, že tě vidím doma."
"Lizzie?"
Nebyl si jistý, že je to opravdu ona, dokud ji nedržel v náručí.
"Johne, co to děláš?" zašeptala. "Sotva jsme se poznali..."

Sobotní piknik se stal novou rodinnou tradicí. Tommy dokázal zabavit děti imitováním ostatních členů rodiny. John využil příležitost být chvíli sám se ženou. Arthur vytáhl skicák a sedl si do trávy. Naučit se znovu kreslit šlo skoro stejně pomalu jako odnaučit se pít.
Bez tolika dětí kolem by to šlo jistě rychleji.
Malá May se mu pověsila na záda: "Tatínek mi slíbil, že mě naučíš boxovat!"
"Teď ne, princezničko," odstrčil ji.
Všimla si sešitu v jeho ruce.
"Ukaž," vyzvala ho velitelským tónem, který zdědila po otci. Zdědila i shelbyovské oči, kterými si obrázek zaujatě prohlížela.
"Nakresli mi taky koníka, strýčku."

Pěst dopadala a tvář pod ní se měnila v krvavou kaši. Válka má jediné pravidlo. Jednoduché. Zabij toho boše, než zabije tebe. Nic jiného nehraje roli.
"Arthure, dost!"
Nechápal, proč mu John visí na zádech a snaží se ho odtáhnout.
"Pro Kristovy rány!"
John a tři další chlapi. Francouzské bojiště se rozplynulo.
Zkrvavené tělo pod ním se pomalu pohnulo.
"Tommy?"
Do očí se mu nahrnuly slzy.
"To bude... dobrý..." zachraptěl Thomas a vzal staršího bratra kolem krku.
Lhal. Ještě cítil v dlani nůž, který mu chtěl vrazit do břicha.
Instinkty z války byly mnohem skutečnější než lana kolem boxerského ringu.

"Koho jsi na nás poštval tentokrát?" zeptala se Polly a vrátila mu zakrvácený obklad na čelo.
Věděla, že Thomas neodpoví. Znala své chlapce dobře.
"Předpokládám, že víš, co děláš?"
Povzdechla si.
"Byla bych ráda, kdyby to občas věděl i někdo jiný."
Tommy pořád mlčel. Těžce vstal ze židle a pomalu kulhal ke kredenci. Polly jen vztekle setřela krvavý otisk ruky, který nechal na stole.
"Ukaž!"
Jemně ho odstrčila, aby nezakrvácel další nábytek a podala mu z kredence kus mazance od Velikonoc. Když došlo na pověry, bylo to zlé.
"Neboj... Pol..." procedil Tommy s námahou mezi zuby, "To byl jenom... Arthur..."

"To bychom měli," konstatoval Arthur Shelby a skopnul tělo do čerstvě vykopané jámy.
Tommy jen zavrtěl hlavou.
"Neblázni, je mrtvej," uklidňoval ho třetí z bratrů, John.
"To byl přece už předtím."
Mlčeli, protože Tommy měl pravdu. Byl to už čtvrtý pokus zbavit se toho koňského handlíře.
"Třeba nebyl mrtvej dost..."
Tommy dřepěl nad hrobem a přemýšlel. Nakonec, jako obvykle, našel řešení.
"Potřebujeme mák."
Byla to jen stará pověra jejich cikánské babičky a to jediné, co ještě nezkusili.
"Mák nemáme, ale tohle ho taky zdrží," řekl John a podal bratrovi noviny.
Tommy je hodil dolů. Stejně ten bastard nejspíš neumí číst.