Slovní alpinismus

Slova se pomalu řadí za sebou. Dávno tomu, co přibývala tak rychle, jak jen do klávesnice se ťukat stačilo. Věta, slovo. Další věta. Mezi věty slova, sousloví...
Těžce, přetěžce korálky slov na nitku drabblete navléká.
Nakonec je přece jen hrubá stavba hotova. Teď jen okna osadit, omítku nahodit, dveře nalakovat...
Uf! Šak to byla túra! Jenže horší nastává.
Zdolané hory slov se zdají být pouhými kopečky před těmi velikány.
Jsou rok od roku větší. Kde jsou ty časy, kdy jeden neexistoval, druhý byl krtincem a třetí kopečkem tak malým, že ho přeplivneš!
Hory jménem Mám-správně-pravopis?, Je-tam-téma? a Jaký-tomu-mám-dát-název?. Hory velehory.