Postával na okraji střechy mrakodrapu prolezlého rzí. Už se necítil sám, ani poslední. Zrzavá dívenka s pihovatou tváří stála vedle něj a společně hleděli do nachu. Mechanické kachny odlétly za horizont.
„Táto! Podívej, sněží!“
„To není sníh, ale popel…,“ vykouzlil jí na pyšném nosíku rošťáckou šmouhu. Smála se. Na okamžik směla být zase dítětem.
„A co je tohle?“ zvedla zrak ke svému otci. V drobné dlani zahřívala oválný ametyst, který právě dostala. Kámen hrál všemi odstíny fialové. Sálalo z něj zvláštní teplo.
„Patřil někomu mimořádnému, kdo si přál, abys ho nosila…“
Pochopila, že víc se ptát nemá. Alespoň ne dnes.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krásné. Ametyst se mi
Esclarte
To je krásné. Ametyst se mi velice líbí.
Děkuji :) Téma k tomu
Nathanel
Děkuji :) Téma k tomu vybízelo.
mám dojem, že tenhle motiv
Aries
mám dojem, že tenhle motiv popela už jsem jednou viděla. V nultém tématu? Krásně se kruh uzavírá
Pozorná čtenářka, všímá si :)
Nathanel
Pozorná čtenářka, všímá si :) Děkuji za podporu.
Čkej... jakože... Fňuk!
Gwen
Čkej... jakože...
Fňuk!
Nesmíme ani naznačovat
Nathanel
Nesmíme ani naznačovat
Wow. Je v tom mnoho, krásného
Keneu
Wow. Je v tom mnoho, krásného i smutného. Líbí.
Děkuji :)
Nathanel
Děkuji :)
Časová osa funguje jinak, než
Kleio
Časová osa funguje jinak, než jsem si myslela, ale mám zase pevný bod. Moc líbí.
To je krásný! Melancholický
Zuzka
To je krásný! Melancholický jako na začátku, ale příznivější... a živější.
Tak nějak to vzalo za srdce.
KattyV
Tak nějak to vzalo za srdce.