U moře

Chtěla jsem mu říci ať přestane, že už mu to zůstane, ale pak jsem se jenom usmívala a usmívala na racky a moře, zatímco zatímco Marek skákal po kamenech a dělal opičky. Slunce prozařovalo vodu, foukal vítr a ve vzduchu byla sůl. Mrtvo a křik racků.
Marek spadnul do vody, vynořil se a prskal vodu. Jak bych se mohla nesmát? Šklebil se jako nikdy a oblečení na něm zplihle viselo. Po chvíli mne to přestalo bavit a tak jsem se zvedla a odešla jsem. Stal ve slané vodě a měl blbý výraz ve tváři. Sůl se do něj vpíjela. Tuhnul.