Umučený

Neporučím větru stůj, už nezmůžu se na nic, ten můj život je jenom hnůj, a vyklízím se z pozic. Nikdy jsem se nedozvěděl, co s emoční kolikou, teď mám v střevech velký svízel, a točí si tam klikou. Nepoleví svině jedna, ani když mu poručím, nejsme přec na konci ledna, a se světem se neloučím.
Do emocí, jak je vidět, raději se nepouštějte, stačí jenom spolu bydlet, slzy smíchem rozpouštějte. Je to velká legrace, bez přehnaných gest, vypadá jak nemoce, že hledáš slepých cest. Od bolesti pomůže ti, bolest zase jiná, co ti chybí ke zvířeti, jenom ta řeč přímá.