Stvoření

Jeho ponurý svět se najednou prozářil světlem.
Bolest v duši zmizela a nahradila ji naděje.
Osamělost se proměnila v očekávání.
Frankenstein mu ji slíbil a musel svůj slib dodržet.
Sledoval ho – skutečně, pracoval na svém slibu.
Strach byl pryč a tělem mu prostupovala radost.
Pozoroval z povzdálí každý jeho pohyb.
Něžné prstíky, zlaté vlasy, křehké tělo.
Tak moc se těšil, miloval tu bytost už teď.
Nepřipouštěl si, že ona by mu lásku nemusela oplatit.
Utrhl v zahradě červený karafiát jako důkaz svých citů.
Ale zbytečně. Byla mrtvá, Frankenstein zničil své dílo.
A tma, bolest, osamělost a strach ho zase pronásledovaly.