Nováček

Simon seděl mezi převrácenými barovými stoličkami a strnule upíjel pálenky. V salónu to bzučelo veselým hovorem, opodál břinkal klavír. Nic nenasvědčovalo tomu, že se tu před okamžikem odehrálo peklo.
Ke stolu si přisedl muž v černém.
„Jste jeden z nich?“ zeptal se Simon nervózně.
Muži zacukaly koutky.
„Ty jsi tu poprvé, že?“
Simon přikývl, oči upřené ke stropu. Seshora se ozývaly výkřiky.
„Viděl jste, co udělal? Je tohle normální?“
Muž se sehnul pod stůl a přeměřil si bezvládné tělo.
„Nelam si s tím hlavu. Ta už to nikomu nevyžvaní.“
„Copak mi nerozumíte? Právě jsem viděl, jak můj bratr někoho zabil.“