Banány

Toho rána byl pan Máslo, vedoucí prodejny Jednota, poněkud neklidný. Jistě to mělo co do činění se srocením místních sousedek před obchodem.
“Banány!” zahájila palbu vdova Vomáčková, svou konstrukcí ne nepodobná raketovému křižníku Groznyj.
“Neblázněte, soudružko, my banány přeci nemáme,” zasmál se nervózně Máslo. “Ty jsou jen v televizi!”
Za křižníkem rezonovalo výhružné mručení davu.
“Banány, sem!” zavrčela vdova. Dav se semkl těsněji kolem Másla.
“Soudružky, uklidněte se! Co rohlíček? Čerstvý! Anebo - hašlerku?”
“BA-NÁ-NY!”
“NE-MÁ-ME!”
Máslo v poslední vteřině zabouchl dveře. Díval se, jak křižník zlostně krouží kolem výloh a pomyslel si:
Tu Ženu za pultem mi byl čert dlužen...