Noční hrůzy

Fandom: originální
Tomík ležel ve svém pokojíčku a potil se pod tlustou přikrývkou. Mohl se odkrýt, to ano, ale na to byl příliš vyděšený. Bylo léto a venku zuřila bouře. Jeden blesk udeřil nedaleko jejich domu. Tomík se při zvuku hromu zaklepal a ještě více se zachumlal. Vzduch byl těžký, horký a dusivý.
Ozvalo se tiché zašustění. Slyšel jej i přes těžké kapky deště dopadající na parapet. Schoulil se do klubíčka a v ruce stiskl kytičku sedmikrásek, které odpoledne natrhal s maminkou na zahradě. Byl to moc pěkný den. Jezdil na kole, hrál si na pískovišti a u tety viděl dva roztomilé pejsky. Teď mu ale vůbec nebylo do smíchu. Naopak potichu zakňoural a cítil, že se co nevidět rozpláče.
Blýsklo se a zaburácel hrom. Tentokrát ještě silněji. Ve světle blesku spatřil velkou tmavou věc pod stolem. Byl to jen okamžik, ale Tomík si byl jistý. Příšera. Děsivá, temná, velká a zlá. Chce mu ublížit. Pevně zavřel oči a přál si aby byl u maminky. Dvě malé slzičky se skutálely na polštář.
„Mami,“ zavolal, ale jeho tenký hlásek zanikl přes zvuk bouře. Přikryl si peřinou hlavu a rozplakal se mnohem víc. „Mami,“ zakřičel znovu, ale marně.
Věc pod psacím stolem spokojeně zapředla…