Odhalení

"My ale dobře víme, že nejste žádný baron Kudel Naletěl, pane Alberte Třpytko," naklonil se k němu mladší z mužů.
Vlahoš von Rosret se zatvářil polekaně, ale byl to jeden z jeho pečlivě nacvičených výrazů, ve skutečnosti v duchu zajásal, protože mu všechno vycházelo přesně tak, jak si to naplánoval.
"Ale pánové... to musí být nějaký omyl," hlesl pečlivě roztřeseným hlasem.
"Nemusíte se snažit vymlouvat," usmál se na něj úlisně bělovlasý muž, "a nemusíte se bát, nechceme vás odhalit, naopak vás zasvětit do takového kšeftíku."
Vlahošovi se po tváři rozlil úlevný výraz: "jestli je to tak, pánové, máte mou pozornost."