"Na úvod Květinářství si provedeme rozdělení květin."
Uchopím křídu a začnu vymalovávat písmeneka a odrážky na černou plochu.
"Květiny dělíme na venkovní a skleníkové.
Skleníkové to jsou hrnkové okrasné listem nebo květem a dále řezané květiny a zeleň"
Otočím se zdalipak kapišto.
"Venkovní dále rozdělujeme na letničky, jednoletě pěstované, balkónovky, dvouletky, trvalky, cibulnaté a hlíznaté květiny a na závěr okrasné trávy."
Dokončuji křídovou pavučinu zápisu.
"A co plevel, páňčko." ozve se zadní řada.
"Plevel? Ptačinec, peťour, pelyněk, lebedy a jiné nezbedy?
Ten si roste, kde chce. Dokud jej člověk nezačne pěstovat kulturně.
Pak s ním bude ámen. Jako se vším."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc pěkný závěr.
Tlegy
Takové pravdivé hodnocení člověka.
Bohužel.
mamut
Bohužel.
Na cokoliv přičinlivý sáhne, to raději na úbytě schází.
Ale zase, nebuďme k sobě tak zlí. Něco se nám i daří :D
No, to je drsné zhodnocení :)
Tora
No, to je drsné zhodnocení :)
Berme to pragmaticky - Vždyť
mamut
Berme to pragmaticky - Vždyť ono nic, co jsme si vyšlechtili, bez berliček neroste.
A plevelíčky se mají čile k světu a ještě si pochutnávají na našich doplňcích pro saláty, ředkvičky, kytičky a -ičky všeho druhu.
Takže, až se pozornost lidská obrátí směrem k využití plevelíčku, myslím, že samou hrůzou přestane růst ;)
Snad jen křídlatka to rozchodí :D