Omyl

Překrásný exemplář samičky lišaje smrtihlava se nese letním podvečerem. V zahradě u Vrbků ale cosi začne vychylovat její dráhu. Nemůže si pomoci. Táhne jí to směrem ke zdroji teplého světla na verandě.
Ve svém okouzlení zahlídne další lišaje: lišaj šeříkový, lišaj kyprejový, lišaj lipový. Také štětconoš ořechový. Dokonce jeden martináč hrušňový. Všichni se točí v kruzích. Přitahuje je stejné kouzlo.
Samička lišaje smrtihlava letí vzhůru. Cítí úpornou touhu být v cíli první.

Pan lampička to celé prázdniny pozoruje a nechápe. „Můry blbý, co pořád mají s tou přitažlivostí?“
„Já jen svítím lidem na čtení.“
„Snad pode mnou někdo ráno zamete.“