(Ne)Vyznání

„Řeknu mu to! Netuším jak, ale nějak to zvládnu.“
Uvěřila tomu. Ještě se bála, ale už věřila.
Že to dokáže. Že to řekne.
Jen dvě slova. No, možná radši tři, tříslovná varianta je lehčí.
Vyhraje nad strachem. Nenechá se ochromit jeho krásou.
Hezky se bude dívat do jeho nádherných očí a prostě mu to řekne.
A … dál to radši nepromýšlela.
***
Čas ubýval příliš rychle.
'Řekni, že s ním chceš mluvit.'
Hodil si batoh na záda, usmál se na ni.
'Sakra, něco sis slíbila!'
„Měj se hezky.“
Nedokázala ho zadržet. Oslovit. Nic.
Zbyl jen strach.
Když zmizel v davu, rozplakala se.