Láska

Láska, řeklo by se, když pohlédl do těch rozzářených očí. Věděl, že je příčinou té radosti. Ale láska, která nedává svobodu, je to vůbec láska? Láska, která miluje proto, že je jí dávána radost, láska, jejíž empatie končí na hranicích vlastního potěšení. Šťastné milostné sonety se mění, jak se vkrádá uvědomění, že život už nebude nikdy vypadat jinak. Že to, že je šťastná ona, nemusí vést nutně i k jeho štěstí. A do zpěvu se plíží melancholie. Poznává ji v jeho hlase? Kanárek poskočil na bidýlku a naklonil hlavu, aby si ji prohlédl. Usmívá se na něj. Nepoznala nic. Zpívá...