Vzpomínky na válku

I o sedmdesát let později se Katara občas budila s pocitem, že znovu slyší lodě Ohnivého národa u jejich pobřeží. Vzpominky se časem proměnili v noční můry, které ji neopoušteli ani během dne, a někdy dalo hodně práce s sebou necuknout pokaždé, když v něčí tváří zahlédla žluté oči.
Každý den si říkala, že se nemusí bát. Vyhráli válku, a Avatar se postará, aby už to bylo jednou pro vždy.
Lodě na pobřeží už přicházeli jen jako přátelé.

Až jednoho dne přišli přátelé se zbraněmi, rozhodnutí je zachránit před vlastními chybami, a tváře v nočních můrách měli najednou modré oči.