Prověrka

Ošumělý houslista koukal do nikam. Když mu do výhledu vstoupila statná žena s jemným závojem na obličeji, pohotově zaostřil.
"Páni... hm, paninko," smekl jejímu výstřihu.
"E-hm!" naznačila odkašlání tak, že si už netroufl než hledět do země.
"Co mohu pro vznešenou dámu udělat?"
"Fanny Dorrit," splynulo rozdrceno z rudých rtů.
"No jo, znám. Hraju v tyjátru pod scénou. Tam člověk leccos vidí, slyší...," začal protahovat.
"Nepotřebuji plesnivé zkazky, lháři."
"A já nepotřebuju lhát, madam," hrdost ještě měl. "Zeptejte se v divadle lupenářky. Mám to z první ruky."
Netrpělivé odfrknutí provázel šelest kovových plíšků v sametové pompadurce.
"Chci to slyšet. Všechno."